- další část dýchací trubice, plynule navazuje na larynx přes lig. cricotracheale
- od chrupavky prstencové po bifurcatio trachea
- v části bifurcatio tracheae se trachea větví na dva principální bronchy
- dělí se na 2 části:
1) pars cervicalis
2) pars thoracica
- svým průběhem kopíruje trachea zakřivení páteře
STAVBA
- 15 – 20 chrupavek – cartilagines tracheales – výztuha podkovovitého tvaru
- lig. anularis – spojení chrupavek
- pars membranacea – hladká svalovina kryjící zadní část trachey naléhající na oesophagus
- na povrchu je trachea kryta adventitii
- vnitřní stěna kryta sliznicí – víceřadým řasinkovým epitelem s pohárkovými buňkami, řasinky kmitají směrem k laryngu
Pars cervicalis
- od chrupavky prstencové k apertura thoracis superior
- nasedá zde na tracheu isthmus štítné žlázy ( thyreoidea )
- naléhá na pars cervicalis oesophagu
zásobení :
- a. + v. thyreoidea
- n. larngeus recurrens
Pars thoracica:
- dělí mediastinum
- trachea se zda kříží s: v. brachicephalica sin.
Thymus
Aortu
FIXACE
- trachea je velmi pohyblivá
- její fixace je pomocí vazivového spojení s laryngem
BRONCHI
- začínají od bifurcatio tracheae
- větvení bronchů = bronchiální strom
- bronchi principales – odstupují z trachey k plicnímu hilu
• bronchus principalis dex. – odstupuje téměř v pokračování trachey v malém úhlu ( 25o), tím může docházet k častějšímu ucpání v případě vdechnutí, je kratší než levý
• bronchus principalis sin. – je užší a delší než pravý bronchus, odstupuje pod větším úhlem – uhýbá oblouku aorty
VĚTVENÍ BRONCHŮ
Bronchi principales → bronchi lobares → bronchi segmentales → bronchi terminales (bronchioli ) → bronchi respiratorii ( kubický epitel, vyztužení – hladká svalovina, elastická vlákny ) → ducti alveolares → sacculi alveolaris → alveoly
Segmentální bronchy: 2 x 10
STĚNA BRONCHIÁLNÍHO STROMU
1) epitel: řasinkový kubický plochý respirační
2) pohárkové buňky – produkují ochranný hlen
3) fixní buňky – řasinkové…. serózní ( produkce tekutiny ), kartáčové buňky ( resorpce látek ), basální buňky ( pomáhají obnově
4) migrující buňky – makrofágy -lymfocyty, lobulární buňky
- s větším stupněm větvení klesá počet chrupavek a pro udržení průsvitu je více vaziva a hladkých svalových vláken
Vazivo
1) tvorba septa – interalveolární septa, intersegmentální, interlobulární
2) v prostorech mezi částmi bronchiálního stromu – preibronchiální
3) obalující cévy – periadventitium
ALVEOLY
- tenkostěnné výdutě
- s věkem se zvětšují
- na povrchu leží hustá kapilární síť
- jsou umístěny na povrchu plic a jejich počet je proměnný u mužů a u žen
- slouží ke zvětšení dýchací plochy – cca 50 m2
acinus pulmonis: alveoly patřící k jednomu respiračnímu bronchiolu
soubor acinu – lobulus pulmonis
Stěna alveolů
1) pneumocyty:
• membranosní : tvoří výstelku
• granulované : surfaktant – tekutina vyplavená na vnitřní stěnu alveolů z fosfolipidů – zabraňuje kolabování alveolů, snižuje napětí, má bakteriocidní účinek, napomáhá transportu plynů
2) alveolární mikrofágy: zajišťují fagocytózu a podmiňují mramorování plic
- za den se obmění asi 1% alveolů
- alveolární pór – 10-15 μm, slouží k vyrovnání tlaku mezi alveoly
Žádné komentáře:
Okomentovat