Loading

168. OBECNÁ STAVBA NERVŮ AUTONOMNÍCH

- autonomní nerv.systém = neurony centrálního a periferního nervstva, určeny pro inervaci hladké svaloviny (vnitřních orgánů, cév, kůže), srdce, žláz
- relativně nezávislý svými funkcemi na centrálním nervstvu a na vůli
- vedle neuronů v CNS zapojeny i další neurony v gangliích mimo CNS, posléze neurony ve stěnách orgánů, fungující bez přímého vlivu nervových vláken z vyšších etáží systému
- činnost autonom.systému ovlivňuje zákl.biologické fce: přijímání potravy, látk.výměna, cirkulace,… => vegetativní nerv.systém
- podle funkčních účinků na org.systémy se dělí na: pars sympathica
pars parasympathica
- fce obou složek mají fylogeneticky dávné kořeny

- zvýšena akce sympatiku → vyplavení andrenergních mediátorů → příprava organismu k obraně,k útoku nebo útěku („fight or flight“) => zrychlena ♥ činnost, rozšířeny koronární tepny a bronchy, snížena činnost GIT

- zvýšena fce parasympatiku → udržení organismu v klidu při odpočinku, trávení => zpomalení ♥ činnosti, snížení TK, zúžení koronárních tepen, zvýšení činnosti GIT

- antagonistické působení nejde do důsledků – převažuje koordinované působení obou systémů, představující funkční jednotu organismu, udržující optimální stav

- třetí složka autonomního nervstva = enterický (intramurální) systém
- mohutné intramurální pleteně trávicí trubice s vlastními malými ganglii a jednotlivými gangliovými buňkami
- řídí tonus a pohyby stěn trávicí trubice, sekreční aktivitu jejích žláz
- malá část neuronů přímo inervována vlákny sympatiku a parasympatiku
- většina fcí enterického systému zůstává zachována i po přerušení symp.a parasymp.vláken

Uspořádání autonomního nervového systému a rozdíly mezi sympatikem a parasympatikem
- visceromotorické systémy
- začátek v CNS
- k orgánům a tkáním svého určení nejdou z CNS přímo, ale jsou přepojovány na další neurony v gangliích
- zavedeny pojmy: pregangliové neurony, resp.pregangliová vlákna, a postgangliové neurony, resp.postgangliová vlákna jdoucí k dalšímu neuronu / do tkáně
- sympatikus a parasympatikus se liší uspořádáním svých ganglií
• Pars sympathica
- jádra v CNS tvoří nucleus intermediolateralis postranních sloupců míchy v rozsahu segmentů C8-L3 → thorakolumbální systém
- pregangliová vlákna vychází z míchy spolu s vlákny předních míšních kořenů
- od míšních nervů se oddělují jako rr.communicantes albi → vstup do ganglii trunci sympathici
- v gangliích přepojeny na postgangliové neurony – jejich axony jdou z truncus sympathicus buď k orgánům / jako rr.communicantes grisei se vrací do míšních nervů, doprovází všechny větve a inervují hladké svalstvo kůže, cév a potní žlázy
- • Pars parasympathica
- jádra v CNS
a) u jader hlavových nervů: nc.oculomotorius accessorius (Edingerovo-Westphalovo)
nc.salivatorius superior (nc.dorsalis nervi facialis)
nc.salivatorius inferior (nc.dorsalis nervi glossopharyngei)
nc.dorsalis nervi vagi
=> hlavový parasympatikus
- vlákna opouštějí mozk.kmen spolu s příslušnými hlavovými nervy

b) v nc.intermediolateralis postranních sloupců míchy v rozsahu segmentů S2-S4
=> sakrální parasympatikus
- vlákna opouštějí míchu s vlákny předních kořenů příslušných míšních nervů
- pak se oddělují do orgánových pletení
- podle dvojího zdroje pregangliových vláken se parasympatikus označuje jako kraniosakrální systém

Ganglia sympatická
- od cílových orgánů vzdálenější
- první sled těchto ganglií složen při páteři = paravertebrální ganglia: párový systém ganglií propojených podél páteře nervovými vlákny → truncus sympathicus dexter et sinister
- tato ganglia dostávají z CNS rr.communicantes albi cestou míšních nervů
- z paravertebrálních gangliíí část postgangl.neuronů zpět do míšních nervů jako rr.communicantes grisei
- další část jako nn.splanchnici probíhá ventrokaudálně do pletení a ganglií před břišní aortou = prevertebrální ganglia
- z prevertebrálních ganglií další neurony k orgánům

Ganglia parasympatická
- blíže k orgánům
- postgangliová parasymp.vlákna kratší než postgangliová sympatická
- pro hlavový parasympatikus jsou tato ganglia při hlavových nervech:
• ganglion ciliare – pro parasymp.z nc.oculomotorius accessorius (E.-W.)
• ganglion pterygopalatinum – pro parasymp.z nc.salivatorius superior (nc.dorslais n.VII.)
• ganglion oticum – pro parasymp.z nc.salivatorius inferior (nc.dorsalis n.IX.)
• ganglion submandibulare – pro parasymp.z nc.salivatorius superior
- pro vagovou parasympatickou inervaci není zvláštní ganglion – gangliové b.jsou roztroušené v nervových pletení ve stěnách orgánů
- všechna parasymp.ganglia mají parasymp.přívod (radix parasympathica), prochází jimi vlákna sympatická (radix sympathica), vlákna senzitivní (radix sensitiva)
- pro sakrální parasympatikus drobná ganglia v pleteních při stěnách pánevních orgánů, ve stěně střeva

Mediátory sympatiku a parasympatiku
- pregangliová vlákna sympatiku i parasympatiku vychází z CNS – jako mediátor acetylcholin (cholinergní vlákna)
- pregangliová vlákny myelinisována
- pregangliová vlákna uvolňují kromě acetylcholinu i neuropeptidy (somatostatin, neurotensin, enkefalin, substanci P, vasoaktivní intestinální peptid,…) → modulační vliv na synaptický přenos vzruchů
- postgangliová vlákna sympatiku – jako mediátor noradrenalin
- !!!!! výjimka = symp.cholinergní postgangliová vlákna inervující veškeré potní žlázy !!!!!
- noradrenalin se v cílových orgánech váže na 2 typy membránových receptorů (α-adrenergní a β-adrenergní)
- vazba na α-adrenergní receptor → kontrakce hladkého svalstva cév, ductus deferens, m.dilatator pupillae
- vazba na β-adrenergní receptor → zrychlení ♥ akce, relaxace ve svalovině dých.cest, močového měchýře, dělohy
- postgangliová vlákna parasympatiku – jako mediátor acetylcholin
- také postgangliová vlákna produkují kromě mediátoru i neuropeptidy; někt.neurony vytváří i plynový mediátor (NO)
- postgangliová vlákna nekončí v cílových strukturách typickými synapsemi – před jejich zakončeními jsou vlákna rozšířena (varikosity), obsahující vesikuly s mediátorem → mediátor do tkáně a v ní difunduje → působí na větší množství cílových struktur
- účinek autonomních nervů ovlivněn i neuropeptidy => difusnějí, nastupuje pomaleji než u somatomotorické inervace

- sympatikus a parasympatikus se liší podle celkové úpravy
- sympatikus: rozsáhlejší, vlákna přichází téměř do všech orgánů a tkání
- parasympatikus: menší rozsah; pouze k vnitřním orgánům (k orgánům GIT, dýchacího systému, močo-počo, k endokrinním žlázám, do očního bulbu)
- svaly a klouby končetin, svaly tělní stěny nemají parasympatickou inervaci
- liší se svými funkcemi
- obecně: parasympatikus udržuje organismus v rovnovážném stavu
- sympatikus se účastní rychlé mobilizace energet.zdrojů a rezerv organismu
- liší se v účinku na metabolismus organismu a na fce jednotlivých orgánů a orgánových systémů
- protichůdné působení v některých případech nahrazeno aktivací a inhibicí systému jednoho



Senzitivní vlákna v autonomním nervovém systému

- viscerosenzitivní vlákna
- dendrity pseudounipolárních buněk spinálních ganglií a senzitivních ganglií hlavových nervů (hl.n.IX, n.X)
- axony jdou spolu s kořenovými vlákny zadních míšních kořenů do míchy
- v míše končí u nc.intermediomedialis
- signály předávány do visceromotorického nc.intermediolateralis pro motorickou odpověď
- signály z ganglií hlavových nervů do buněk nc.solitarius / do b.retikulární formace → odsud opět vscerosenzitivní signály předávány do odpovídající visceromotorických jader
- většina vscerosenzitivních vláken – tenká (A delta C ???:o), začínají ve stěnách orgánů volnými zakončeními, která fungují jako mechanoreceptory pro registraci napětí nebo kontrakci stěn orgánů); jako chemoreceptory pro látkové změny v orgánech nebo pro změny hladiny O2 a CO2 v cirkulující krvi
- viscerosenzitivní vlákna tvoří také dostředivé rameno některých viscerálních reflexů (kašlací, vasomotorické, vyprazdňovací,…)
- volná nerv.zakončení ve stěnách orgánů přijímají signály bolesti (tzv.orgánová viscerální bolest) – tyto vedeny viscerosenzitivními vlákny, která jdou sympatikem
- bolestivé signály z fundu dělohy a močáku jdou cestou sympatického plexus hypogastricus do míšních segmentů Th11 a Th12
- bolestivé signály z krčku dělohy, z krčku močáku, z rekta jdou parasympatickými nn.splanchnici pelvici do sakrálních míšních nervů a segmentl S2-S4
- orgánová bolest bývá vyvolána rozpětím stěn dutých orgánů, křečovitým stahem (koliková bolest)
- bolest vyvolává nedostatek O2 z nedostatečného prokrvení orgánu (orgánová ischemie; angina pecotris, infakt myokardu)
- visceromotorická vlákna mají buňky v ganglion spinale / v ganglion hlavového nervu – proto ostatními ganglii, přes která vlákna jdou z orgánu do své pseudounipolární buňky, jen procházejí
- k buňkám těchto autonomních ganglií, hl.k buňkám intramurálních ganglií, vysílají kolaterály → rychlejší, na centru méně závislá odpověď na senzitivní signály, event.na signály bolesti

Žádné komentáře:

Okomentovat