CAVITAS ORIS
- od šterbiny ústní (rima oris) k hltanové úžině (isthmus faucium)
- vpředu ohraničena rty (labia oris) a tvářemi (buccae)
- strop: palatum
- spodina: m.mylohyoideus, m.geniohyoideus, m.digastricus, sliznice přechází na lingua
- zuby a dásně oddělují vestibulum oris a cavitas oris propria
Vestibulum oris
- hranice: rty, tváře, zuby, dásně
- končí za posledními stoličkami slepě, sliznicí přecházející přes hmatný m.masseter, ramus mandibulae, rhaphe pterygomandibularis na sliznici patra a isthmus faucium
- do slepého konce vestibula mandibulární anestezie →přerušní vodivosti n.alveolaris inferior
- štěrbina za posledními stoličkami vlevo vpravo – sonda pro výživu pacienta
- sliznice rtů a tváří přechází na dáseň (gingiva) horní a dolní klenbou vestibula (fornix vestibuli sup.et inf.)
- frenulum labii sup.et inf. – sagitální řasa v klenbách
- v úrovni korunky 2.stoličky papilla parotidea = vyústění glandula parotis – ductus parotideus
Labia oris
- 2 silné řasy kryté kůží zvenčí, sliznicí na str.dutiny ústní
- uzavírají rima oris
- styk obou rtů = anguli oris
- comissura labiorum – přechod kůže horního a dolního rtu v koutku ústním
- Labium superius
- hranice: dolní okraj nosu, sulcus nasolabialis, philtrum, tuberculum labii superioris
- Labium inferius
- kaudálně sulcus mentolabialis
- stavba rtů odpovídá stavbě TT, akorát vazivo na zevním povrchu je podkožní a ret je krytý kůží
- růžová sliznice s mnohovrtsevným dlaždicovým epitelem, nerohovatí
- podslizniční vazivo s glanduale labiales
- svalová vrstva m.orbicularis oris
- kůže rtů kryta mnohovrstevným dlaždicovým rohovatějícím epitelem, potní a mazové žlázky, chloupky, vousy
- kůže rtů velmi citlivá
- přechodná zóna rtů červeně zbarevná, kryta tenčí průsvitnou kůží bez pigmentu, bez chloupků i potních žláz
- u novorozenců pars villosa – sametový vzhled, v zadní části zóny epitel vybíhá v papily – pomáhají držet prsí bardavky, mizí ve 2.měsíci
- přední část – pars glabra
- vývoj horního rtu ze 3 složek: střední nepárový čelní, 2 párové postranní
- hrany ohraničující phlitrum stopy po srůstu – defekty (rozštěpové vady)
- rozštěpy: cheiloschisis – jen ret
gnathoschisis – ret + přední část maxily
palatoschisis – patro
- vývoj dolního rtu: z párových valů pro dolní čelist
Tepny: a.facialis – a.labialis sup.et inf. → anastomosa v arcus labialis sup.et inf.
- anastomosa i s a.transversa faciei, a.infraorbitalis, a.mentalis, a.submentalis; rychlé šíření infekce i a.profunda faciei
Žíly: v.facialis
Mízní cévy: nodi lymphatici submandibulares, nodi lymphatici submentales
Nervy: n.infraorbitalis (2/V) pro horní ret; n.mentalis, n.buccalis pro dolní ret; n.facialis inervuje svaly
Bucca
- od arcus zygomaticus k okraji mandibuly, od koutku ústního a sulcus nasolabialis k m.masseter
- přechod kůže tváře na m.masseter a příušní slinnou žlázu v regio parotideomasseterica
- podkladem m.buccinator a fascia buccopharyngea
- tukové těleso tvářové pod řídkým podkožním vazivem; mezi m.buccinator a okrajem m.masseter – corpus adiposum buccae
- zasahuje do fossa infratemporalis; indiviuální rozvoj; charakteristicky modeluje zaoblení/vklesnutí
- pokračuje fornix vestibuli sup.et inf.
- papilla parotidea
- v podslizničním vazivu četné slinné žlázy – glandulae buccales
Tepny: a.facialis, a.temporalis superficialis – a.transversa faciei, a.buccalis (větev a.maxillaris) do svalů
Žíly: v.facialis, v.transversa faciei, v.retromandibularis, v.faciei profunda do plexus pterygoideus – odtud emissarium => rychlé šíření infekce
Mízní cévy: nodi lymphatici submandibulares, nodi lymphatici faciales
Nervy: n.infraorbitalis (2/V), r.zygomaticofaciale nervi zygomatici, n.mentalis, n.buccalis, n.facialis (motoricky inervuje m.buccinator)
Gingiva
- kryje alveolární výběžky čelistí
- silnější než sliznice vestibula, rtů,…
- vazivo bez elastických vláken, bez slinných žlázek
- pevně srostlá s periostem = mukoperiost
- margo gingivalis, sulcus gingivalis
- gingivodentální uzávěr – fixace dásně k zubu; zabraňuje vnikání infekce do pojiva kolem krčku a kořenu zubu
- papillae gingivales – přední a zadní cíp vyvýšené dásně mezi sousedními krčky
- u novorozenců na okraji mandibuly bohatě prokrvená řasa (Robinova-Magitotova řasa); v dásni ostrůvky jako zbytky vývoje zubní lišty
Tepny: aa.alveolares superiores, a.alveolaris inferior
Žíly: v.facialis, do plexus pterygoideus, do žil jazyka
Mízní cévy: nodi lymphatici submandibulares
Nervy: plexus dentalis superior (2/V), plexus dentalis inferior (3/V)
Cavitas oris propria
- dentes, lingua, palatum, tonsilla palatina, glandulae oris
- přechází úžinou hltanovou do hltanu – isthmus faucium
Dentes
- fylogeneticky velmi staré útvary z tvrdých tkání
- arcus dentalis superior et inferior – z alveolárních výběžků pokrytých gingivou
- funkce: uchopování, dělení, rozmělňování
- chrup člověka heterodontní = funkčně specializovaný, tvarovaný
Zub (dens, odus)
- Corona dentis
- funkčně tavrovaná část vyčnívající z dásně
- pokryta hladkou sklovinou – enamelum
- na korunce
a) facies occlusalis: plocha kousací, různě tvarovaná, nese různý počet kousacích hrbolků – cuspides dentales
b) facies vestibularis: plocha obrácená do vestibulum oris
c) facies lingualis: plocha přivrácená k jazyku
d) facies contactus: styčné plochy mezi jednotlivými zuby; facies mesialis ke střední čáře/dopředu, facies distalis od střední čáry/dozadu
- Collum dentis
- malý úsek zubu mezi korunkou a kořenem, pokryt měkkými tkáněmi dásně
- zdravá dáseň pevně lne ke krčku → gingivodentální uzávěr
- ging.uzávěr brání pronikání infekce a baktérií
- Radix dentis
- část zubu uložená v alveolu periodontiem (ozubicí)
- jednoduchý / rozdělený
- kořeny vždy zakončeny hrotem – apex radicis dentis
- část kořenu uložená pod okrajem dásně – radix clinica
- Cavitas dentis
- uvnitř každého zubu
- rozšířená v korunce, zužuje se krčkem do kořenoého kanálku – canalis radicis dentis
- canalis radicis dentis jde až na hrot(y) jako foramen apicis dentis – často vícečetný s hl.otvůrkem a několika menšími
- v dutině pulpa dentis s cévami a nervy
- po obvodu dutiny cylindrické odontoblasty vysílající Tomesova vlákna do kanálků tvrdé zuboviny
Stavba zubu
- Zubovina (dentinum, substantia eburnea): hl.hmota zubu
- Sklovina (enamelum, substantia adamantina): kryje povrch korunky
- Cement zubní (cementum, substantia ossea): kryje kořen a krček
- tkáně velmi tvrdé; vysoký obsah minerálních látek
Anorg. hmota Org. hmota Voda
Dentinum 67% 20% 13%
Enamelum 96% 1,7% 2,3%
Cementum 46% 22% 32%
Dentin
- tvrdší než kost X pružný !
- hedvábný lesk
- vznik činností buněk – odontoblastů
- apoziční tvorba dentinu po celý život → sekundární dentin; nejstarší vrstvy nejblíže povrchu a mají nejvíce anor.hmoty (72%)
- tloušťka sekundárního dentinu znakem určení věku
- průběh kolagenních fibril s odontobalsty – tubuli dentinales (canaliculi dentales)
- pod povrchem zubu pásmo méně zvápenatělé tkáně v nepravidelných ostrůvcích – interglobulární prostory
Cévy: chybí
Nervy: z dřeňové dutiny
Sklovina
- nejvtrdší hmota v těle
- ze sloupěčků – sklovinná prismata (prismata enameli)
- vlnovitý průběh prismat, kolmo na povrch skloviny; na jedné straně oblá, na druhé konkávní
- vzájemné spojení prismat méně zvápenatělou hmotou
- povrch kryje cuticula enameli / Nasmythova membrána (1-2µm)
Cement
- vláknitá kost chudá na kostní buňky
- spojená kolagenními vlákny s povrchem dentinu
- na krčku tenká vrstva (20-30µm)
- na kořenech silná vrstva (1mm), na hrotech (2mm)
- Sharpeyova vlákna – spojují cement s kostí zubního alveolu
Pulpa dentis
- měkká, růžová tkáň z velmi řídkého vaziva s nervy, krevní a mízní cévy
- cévy a nervy v(y)stupují hrotovým otvorem
- po obvodu dřeně vrstva odontoblastů
- pulpa coronalis a pulpa radicularis
- tvorbou sekundárního dentinu se s postupujícím věkem dřeňová dutina zmenšuje, ubývá buněk i cév
Upevnění zubu v alveolu
- dentoalveolární spojení tvořeno zvlášť upraveným systémem vaziva – ozubicí (periodontium)
- v obecné anatomii – gomphosis (vklínění)
- periodontium vyplňuje úzkou štěrbinu mezi kořenem zubu a stěnou alveolu, při krčku spojeno s vazivem dásně
- základem Sharpeyova vlákna – z kosti alveolu do cementu kořene a krčku
- podle směru a funkce několik typů vláken
▫ Vlákna gingivální (lig.circulare): paprsčitě od krčku do vaziva dásně, přidržují dáseň ke krčku
- Vlákna transseptální (lig.horizontale): spojují sousední zuby navzájem, překračují septa mezi alveoly; propojují zubní řadu
- Vlákna alveolární: od stěny alveolu k cementu zubu 3 systémy
▪ Vlákna alveolárního hřebene (lig.dentales superius): pokračování lig.circulare; paprsčitě napříč a šikmo sestupně od krčku na kost okraje alveolu
▪ Horizontální vlákna (fibrae alvelodentales transversae): od okraje alveolu k začátku kořene
▪ Šikmá vlákna (lig.obliquum): nejpočetnější; ze stěny alveolu do cementu kořene šikmo směrem ke hrotu kořene
▪ Apikální vlákna: od hrotu kořene ke dnu alveolu
- Intersticiální spirálovitá vlákna (lig.tangentiale): obtáčí v různých směrech kořen
- funkcí systémů vláken = stabilizace zubu, převedení tlaku na zub v rovnoměrný tah za celou stěnu alveolu
- krevní a mízní cévy v periodontiu zohýbány
- všechny tkáně a útvary kolem krčku a kořenu = parodont
- fixace i epitelu dásně semidesmosomálním systémem a vrstvičkou mukopolysacharidů = gingivodentální uzávěr
- ve vazivu pod gingivodentálním uzávěrem lymfocyty a plasmatické b. – imunologická bariéra
Popis zubů
1. Zuby mléčné – dentes deciudi (lactei)
- 20 zubů
- 2 řezáky, 1 špičák, 2 toličky x 4
- menší, bílé, s průsvitnou sklovinou
- větší dřeňové dutiny
- nižší a zaoblenější korunky
- kořeny M více divergují, protože mezi kořeny leží v čelisti základ definitivního zubu
m2 m1 c i2 i1 i1 i2 c m1 m2
m2 m1 c i2 i1 i1 i2 c m1 m2
2. Zuby stálé – dentes permanentes
- 32 zubů
- 2 řezáky, 1 špičák, 2 třenové, 3 stoličky
M3 M2 M1 P2 P1 C I2 I1 I1 I2 C P1 P2 M1 M2 M3
M3 M2 M1 P2 P1 C I2 I1 I1 I2 C P1 P2 M1 M2 M3
Dentes incisivi (I)
- korunka: tvar dlátka, s kousací hranou, vpředu mírně konvexní
- jednokořenové zuby
- horní I mají širší korunky a kořeny ze stran stlačené
- 1.horní řezák nejširší, 2.užší
- na linguální ploše
- 1.horního tuberculum dentale – před ním zeslabená sklovina
- 2.dolní řezák širší než první
- hroty kořenů odkloněny mírně distálně
Dentes canini (C)
- jednokořenové zuby
- korunka vybíhá v 1 hrot
- horní špičák mohutnější než dolní
- korunka horního špičáku v pokračování osy kořene X korunka dolního se zaklání linguálně
Dentes praemolares (P)
- dvojhrbolkové (dentes bicuspidati) – 1 hrbolek vestibulární + 1 linguální
- 1 kořen
- u P1 a P2 často rozdvojen
- zpravidla 2 kořenové kanálky
- kousací hrbolky horních P stejně velké a vysoké
- linguální hrbolek dolních nápadně menší
- korunka dolních nakloněna linguálně
Dentes molares (M)
- vícekořenové
- horní stoličky 3 kořeny (2 vestibulární, 1 linguální)
- dolní stoličky 2 kořeny (1 mesiálně, 1 distálně)
- hroty všech kořenů odkloněné distálně
- obrys kousací plochy horních stoliček kosočtverečný; v úhlech kosočtverce 4 hrbolky
- kosočtverec pootočen; kousací hrbolky odděleny kousací rýhou H (příčné rameno H spojuje hrbolky v ostrých úhlech)
- obrys kousací plochy dolních stoliček obdélníkový (delší strany na linguální a vestibulární straně)
- 1.stolička horní i dolní největší
- dolní M1 v 95% i 5.hrbolek vzadu vestibulárně
- horní M2 velmi variabilní – v 50% jen 3 hrbolky
- dolní M2 velmi stálý přesný tvar
- M3 je nejmenší a nejvariabilnější nahoře i dole
Žádné komentáře:
Okomentovat