Glandula thyroidea
- tvar písemene H (U / V)
- vznik srůstem 2 laloků: lobus dexter et sinister – při bocích hrtanu a horní části průdušnice
- isthmus glandulae thyroideae: před začátkem průdušnice, spojuje oba laloky, může chybět / vybíhat kraniálně = lobus pyramidalis; přiložen na 2.-4.prstenec průdušnice
- laloky mají tvar trojboké pyramidy s kaudálně zaoblenou bazí a hrotem mířícím kraniálně
- vnitřní plocha přiložena k hrtanu a trachey, dozadu až k boku jícnu
- zevní ploych kryty kaudálními svaly jazylky
- k zadním plochám přiloženy žlázy příštítné
- dolní konec laloku někdy ža na manubrium sterni
- v úhlu mezi tracheou a jícnem mediálně za žlázou a.laryngea inferior, n.laryngeus inferior
Rozměry a hmotnost
- délka laloku: 4-8 cm
- šířka laloku: 2-4 cm
- tloušťka: 1,5-2,5 cm
- délka isthmu: 1,5 cm
- šířka isthmu: 1,5 cm
- tloušťka isthmu: 0,5 cm
- hmotnost: 30-40 g (kolísání 20-60 g)
- barva: červenohnědá, červenofialová
- povrch: hladký, lehce hrbolatý, prosvítající kresba lalůčků
- rozdíly ve velikosti podle pohlaví (dospělé ♀>♂), věku (zmenšení ve stáří), geografické polohy (čím dál od moře, tím větší; čím výš nad mořem, tím větší)
Capsula fibrosa
- vazivové pouzdro
- rozdělené ve 2 listy: mezi nimi cévní pleteně
• capsula propria: souvisí s povrchem štítné žlázy, vysílá do ní vazivová septa
• capsula externa (perithyroidea): více zevně, tenká, průsvitná, souvisí s lamina praetrachealis fasciae cervicalis a s vazivem nervově cévního svazku krčního
Fixace štítné žlázy
- vazivem k hrtanu a průdušnici
- pouzdro žlázy spojeno s vazivem okolí
- zesílené pruhy vaziva shora k přednímu okraji laloku podél a.thyroidea superior; z laterální strany k dolnímu okraji podél a.thyroidea inferior
- lamina thyropericardiaca – vazivová ploténka od dolního okraje žlázy na přední stranu osrdečníku
- v lamina thyropericardiaca vv.thyroideae inferiores (plexus thyroideus impar)
Stavba štítné žlázy
- z capsula propria vazivová septa → stroma – vazivové prostorové rozdělení žlázy a lobuli z folikulů
- septa přechází ve vazivo z retikulárních vláken oddělující folikuly
- kolem folikulů bohaté sítě krevních a mízních kapilár fenestrovaného typu…
- folliculi: uzavřené, nepravidelně kulovité, stěna z 1-vrstevného epitelu
- velikost folikulů: 20-200µm
- výška buněk proměnlivá: nízké, ploché - hypofunkce
kubické - normální
cylindrické - hyperfunkce
- epitel nasedá na lamina basalis
- nízký epitel, větší rozměry folikulů = hypofunkce
- uvnitř koloid – homogenní viskózní tekutina secernovaná folikulárnímí buňkami
- hl.součást koloidu: glykoprotein thyroglobulin – obsahuje hlavní hormony
- na thyroglobulin navazován jód, přijímaný z cirkulace skrze lamina basalis ve formě jodidů
- spojeno s tyrosinem jako monojodtyrosin a dijodtyrosin
- mono-/dijodtyrosin navázány na thyroglobulin → vznik di-/tri-/tetrajodthyroninu (thyroxin)
- hormony střádány v koloidu, v neúčinné formě
- uvolňování hormonů z koloidu a sekrece: folikulární buňky pinocytózují koloid do lysosómů → lysosómové proteázy uvolní hormony ze spojení s bílkovinou → hormony přes lamina basalis do kapilár krevních i mízních
- 80µg thyroxinu / den, 50µg trijodthyroninu / den
- závislost na thyrostimulačním hormonu hypofysy TSH
- funkce hormonů štítné žlázy
- vliv na rychlost látkové výměny (kalorigenní účinek) stimulací mitochondriální respirace a oxidativní fosforylace
- zvyšují spotřebu kyslíku v metab.aktivních tkáních (kromě mozku, testes, uteru, mízních uzlin, sleziny, předního laloku hypofysy)
- vliv na růst a vývoj
- účast na metabolismu lipidů
- zvyšují resorpci sacharidů ze střeva
- zvyšují disociaci kyslíku z hemoglobinu
- 10µg jódu / den => nedostatek => zvětšení štítné žlázy, není syntéza hormonů => např.endemická struma
- v intersticiálním vazivu parafolikulární buňky (světlé b., C-buňky)
- parafolikulární buňky: z 5.žaberní výchlipky, koncentrovány ve středu laloků, vcestování z neurální lišty
- produkce kalcitoninu!!! – ve formě sekrečních granul polypeptidový hormon
- fce kalcitoninu: antagonista parathormonu, ↓ hladiny Ca v krvi, podporuje jeho ukládání do kostní tkáně, inhibuje volňování Ca z kostí
- zvýšení sekrece kalcitoninu přímo stimulováno zvýšenou hladinou Ca v krvi
- + obsahuje i serotonin a dopamin (katecholaminy) – podporují sekreci kalcitoninů
Vývoj štítné žlázy
- z výchlipky v přední stěně embryonálního faryngu; vznik ve 3.týdnu
- při hrotu sulcus terminalis linguae
- sestupuje před faryngem a základem hrtanu kaudálně jako ductus thyroglossus
- na konci se rozšíčí ve 2 laloky, spojené isthmem
- definitivní místo v 7.týdnu
- ductus thyroglossus pak zaniká → foramen caecum linguae
Variace
- důsledkem variací zachování ductus thyroglossus, …
- v 1/3 případů lobus pyramidalis
- někdy až k jazylce lig.suspensorium lobi pyramidalis
- z kraniální části ductu glandula thyroidea accessoria / koloidem vyplněná cysta (v jazyku apod.)
- odštěpená část až při oblouku aorty – glandula thyroidea supraaortica
Tepny: a.thyroidea superior (a.carotis externa), a.thyroidea inferior (truncus thyrocervicalis, a.subclavia), a.thyroidea ima (nepárová, z oblouku aorty, nekonstantní)
Žíly: vv.thyroideae superiores do v.jugularis interna, vv.thyroideae mediae do v.jugularis interna, vv.thyroideae inferiores → plexus thyroideus impar
Mízní cévy: anastomosy v isthmu, nodi lymphatici cervicales profundi
Nervy:
- sympatikus: n.cardiacus superior, n.cardiacus medius, ganglion stellatum
- parasympatikus: n.vagus
Glandulae parathyroideae
- epitelová tělíska, 4 malé párově uspořádané útvaru velikosti čočky :o)
- na zadní straně laloků štítné žlázy
- zanořené do septa žlázy
Velikost:
- výška: 4-8mm, šířka: 3mm, tloušťka: 0,5-2mm
- hmotnost: do 0,3g (všechny 4)
Glandula parathyroidea superior
- ve výši dolního okraj prstencové chrupavky
- v úhlu mezi hltanem a zadní plochou štítné žlázy
Glandula parathyroidea inferior
- kaudálně od horní žlázy poblíž dolního okraje štítné žlázy
- orientací pro nalezení tělísek cévy!
- ke každé žláze samostatná větev z a.thyroidea inferior → opřádá povrch píštítné žlázy
- povrch pokryt vazivovým pouzdrem
- odlišná barva od tkáně žlázy štítné – světle růžová u mladých, žluto-šedá u starších
Stavba příštítných žláz
- z vazivového pouzdra do nitra vazivová septa s cévami
- parenchym žlázy tvoří buňky hlavní a oxyfilní
Buňky hlavní (chromofóbní)
- nejpočetnější
- polygonální
- bledě se barví
- uvnitř sekreční granula – polypeptidový hormon parathormon
- v klidových fázích buněk, afunkci – glykogen
Oxyfilní (chromofilní)
- od 7.roku života
- s roustoucím věkem jich přibývá
- tvarem podobné hl.buňkám, jsou větší
- v cytoplasmě acidofilní granuly, resp.mitochondrie
Funkce příštítných žláz
- životně důležitá
- parathormon reguluje koncentraci iontů vápníku a fosforu v krvi!
- patologický pokles hladiny Ca → těžké poškození přenosu podnětů z nervu do svalu, zvýšení dráždiovsti svalů, tetanické křeče, smrt
- vysoká hladina Ca (3,75 mmol/l) neslučitelná se životem → „chemická smrt“: pokles Ca → stimulace parathormonu → zrychlení odbourávání kostní tkáně, uvolnění Ca do krve
- nadměrné vylučování parathormonu → řídnutí kostí (ostitis fibrosa cystica)
- příliš vysoká hladina Ca v krvi → vápenaté usazeniny v orgánech (cévách, ledvinách,…)
- snižuje hladinu P v krvi snížením zpětného vstřebávání fosforu z glomerulárního filtrátu v tubulech nefronu, P vyloučen močí
- zyvšuje spolu s vit.D vstřebávání kalcia ze střeva
Vývoj příštítných žláz
- z 3.a 4. žaberní výchlipky
- od 3.týdne
- gl.parathyroideae superiores – základ ze 4.žaberní výchlipky X gl.p.inferiores ze 3.!!!!!
- za růstových posunů připojení ke štítné žláze
Tepny: a.thyroidea inferior (pro každou žlázu min.1 větev)
Žíly: do povrchové sítě v pouzdru kolem žlázy – odtud do povrchové žilní sítě štítné žlázy
Mízní cévy: podél žil, do povrchové mízní sítě štítné žlázy
Nervy: (para)sympatikus - krční sympatikus, n.laryngeus recurrens
Žádné komentáře:
Okomentovat