- výživa stěn zajištěna – aa.coronariae: věnčité tepny
- a.coronaria dextra, a.coronaria sinistra
- obě začínají ze začátku aorty, těsně nad valvula semilunaris dx.et sin.aortální chlopně – ze sinus aortae dx.et.sin.
- ze stěn odvádějí krev vv.cordis
Arteriae coronariae
- po povrchu vlnovitě – přizpůsobeny tepovým změnám objemu srdce
- obě stejně silné (a.coronaria sin.může být silnější – zásobuje víc svaloviny)
- a.coronaria dx. – bohatší primární větvení X zásobuje menší objem svaloviny – způsobeno tím, že dutinou pravé komory protéká krev chudá na kyslík, takže se nedostane žádný kyslík pronikáním do svaloviny z nitra komory
- na začátku každé koronární tepny už od dětství pod endothelem – ztluštění z podélně orientovaných svalových buněk a elastických vláken = regulační zařízení – tlumí vysoký tlak krve z aorty, regulují přítok krve do myokardu
- chovají se jako terminální větve → nemají významné spojky se sousedními větvemi - uzávěr koronární tepny znamená zbavení příslušného okrsku myokardu kyslíku
A.coronaria dextra
- z aorty těsně nad valvula semilunaris dextra aortální chlopně – ze sinus aortae dexter
- kmen tepny jde za truncus pulmonalis doprava → do sulcus coronarius mezi auricula dx.a PK → ztáčí se dozadu na zadní plochu srdce
- končí jako ramus interventricularis posterior v sulcus interventricularis post., odkud větve i do LK; v 70% jednoduchá tepna, ve 20% zdvojená / trojitá, v 10% nahrazena větví z levé koronární tepny
- za průběhu vysílá rr.atriales: štíhlé větévky pro PP, některé zadní větve zásobují i LP (40% případů)
- rr.ventriculares dextri, anteriores et posteriores: větve pro PK, vpředu 2-3, vzadu 2; jedna nápadnější =
- r.marginalis dexter: podle margo acutus PK
- ramus coni arteriosi: 1.větev pravé koron.tepny; ve 36% vystupuje ze sinus aortae dx.jako samostatná vedle pravé; obkružuje hranici mezi komorou a truncus pulmonalis; anastomosa s obdobnou větví levé koronární tepny = Vieussensův okruh
- r.nodi sinuatrialis: odstupuje v 65% z a.coronaria dx., ve 35% z a.coronaria sin.; mezi pravým ouškem a začátkem aorty; větví se ke stěně PP; obtáčí ústí VCS do PP; větví r.cristae terminalis postupuje v crista terminalis do nodus sinuatrialis
- rr.interventriculares septales: hodně větví z konečného úseku; do zadní strany komorového septa; nejsou v hrotové části septa; nejkraniálnější probíhá v dolní části předsíňového septa; v 80% zásobuje atrioventrikulární uzel = r.nodi atrioventricularis
- zásobuje:
-stěny celé PK (s výjimkou malé části u sulcus interventricularis ant.)
-malou část stěny LK při sulcus interventricularis post.
-zadní třetinu komorového septa (kromě malého úseku při hrotu)
-PP
-přilehlé části LP
-převodní systém od sinuatriálního uzlu po proximální části pravého a levého raménka
A.coronaria sinistra
- nad valvula semilunaris sinistra aortální chlopně ze sinus aortae sinsiter
- kmen směřuje doleva; 2 hl.větve
- r.interventricularis anterior: sestupuje v sulcus interventricularis ant.v místě septa; až na hrot (může přesahovat na diafragmatickou plochu); větve k PK i LK
- r.circumflexus: v sulcus coronarius kolem levého obvodu na zadní stranu (→ někdy jako r.interventricularis post. – nahrazuje tuto větev pravé koronární tepny)
- vysílá ze společného kmene:
-r.nodi sinuatrialis: ve 35%; velkým obloukem k PP; podobné větvení jako když začíná z pravé koron.t.
- vysílá z r.interventricularis ant.:
-rr.ventriculares anteriores sinistri: po LK k levému okraji srdce
-r.diagonalis: nejsilnější; šikmý průběh
-rr.interventriculares septales: zpředu do komorového septa; poslední z nich do hrotového septa i zezadu
- z ramus circumflexus:
-rr.atrioventriculares: menší větve na rozhraní LP a LK
-r.marginalis sinister: větev pro margo obtusus
-rr.atriales (ant., lat., post.): ke stěně LP
-r.posterior ventriculi sinsitri: konečná větev; v 10% zastupuje r.interventricularis post.dx.
- z a.coronaria sin.odstupují ještě drobnější větve – rr.coni arteriosi: levostranná větévka; doplňuje Vieussensův okruh
- r.nodi atrioventricularis: jedna z terminálních větví r.circumflexus; ve 20% zásobí atriovent.uzel – nahrazuje větev pro uzel z rr.interventriculares septales pravé koron.tepny
- r.atrialis anastomoticus: z ventr.průběhu r.circumflexus jako konst.větévka různého kalibru; předsíňovým septem; vstupuje do anastomosy s větvemi a.coronaria dx.přímo / svými větvičkami; pomocná tepna pro zásobení atrioventrikulárního uzlu
- zásobuje:
-většina stěn LK
-úzký proužek stěny PK
-přední 2/3 komorového septa s hrotem
-většina stěny LP
- na zásobení mm.papillares – obě tepny
- rozvržení okrsků variabilní – nejvariabilnější na diafragmatické ploše
- projev dominance
- při dominanci pravé tepny → r. interventricularis post.z a.coronaria dx.
- při dominanci levé → r.interventricularis post.z a.coronaria sin.
- dominance i na předsíních – přesahy tepen na sousední okrsky druhé tepny
- sinuatriální uzel v 51-55% zásoben zprava, 41-45% zleva, v 8% z obou
- atrioventrikulární uzel v 80-90% zprava, 10-20% zleva
Anastomosy koronárních větví
- při poruchách se chovají jako větve konečné
- několik spojek ale existuje
- kalibr 100-200 µm
- mezi sousedními větvemi téže tepny, mezi sousedícími větvemi pravé i levé koronární tepny
- uloženy subepikardiálně, v myokardu i subendokardiálně
- nejčastější výskyt v apex cordis a sulcus interventricualris ant.et post.; na přední ploše PK, zadní ploše LK, mezi r.nodi sinuatrialis a okolními větvemi pro předsíně
- spojky zvýrazněny se stoupajícím věkem
- při uzávěru cév mohou pomoct jedině, když se rozšíří (uzávěr se musí vytvářet pozvolna)
Extrakardiální anastomosy
- drobné cévy spojující větev koronární tepny s větví jiné tepny v okolí srdce
- prostřednictvím tepen perikardu, vasa vasorum aortae, truncus pulmonalis, vv.cavae
- spojení realizováno cévami plic / mediastina
- funkční účinnost původně nepatrná
- jejich rozšíření závisí na době, po kterou se jejich průtok rozvíjí
Arteriovenosní anastomosy
- drobné cévy
- malý význam
- arteriololuminální spojky: tenoučká spojení charakteru arteriol / sinusoid; spojují větévky malých koronárních tepen přímo do srdeční dutiny; obdoba sinusoidoluminálních spojek
Myokardová poutka koronárních tepen
- větve koronárních tepen v subepikardovém vazivu přichyceny a překlenovány můstky myokardu (pontinculi)
- do koronární rýhy přichyceny myokardovými poutky
- nápadně částé na r.interventricularis ant.levé koronární tepny; na r.circumflexus
- jejich výskyt = míta výskytu tepenného uzávěru při infarktu myokardu
- úseky tepen před a pod můstky – predispoziční místa patologických procesů cévních stěn
Venae cordis
- sinus coronarius: hl.sběrný kmen žilního odtoku ze srdečních stěn; v sulcus coronarius na zadní straně srdce; zleva; ústí zezadu do PP = ostium sinus coronarii)
- srdeční žíly se dělí podle vyústění:
1. žíly vlévající se do sinus coronarius
2. vv.ventriculi dextri anteriores – ústí samostatně do PP
3. vv.cordis minimae – ústí do všech dutin
- srdeční žíly nemají chlopně – jedině jako variace na ústích hl.kmenů do sinus coronarius, někdy i na ústí v.cordis magna (někdy i 2)
Žíly vlévající se do sinus coronarius
a) Vena cordis magna
- odpovídá oblastí svých přítokových větví okrsku zásobení levé koronární tepny
- začíná při hrotu srdečním v sulcus interventricularis ant. → jde k sulcus coronarius → zahýbá doleva → obtáčí lévý bok srdce → přechází dozadu v sinus coronarius
- sbírá krev z přední a levé strany LK
- větve přichází podél arteriálních větví
- na zadní straně přibírá velkou v.posterior ventriculi sinsitri: sbírá krev i ze zadní stěny LK
- ze zadní strany levé předsíně v.obliqua atrii sinistri (Marshallova): zbytek zaniklé VCS sinistra; v nízké řase epikardu (plica venae obluquae atrii sinistri)
b) Vena cordis media
- v sulcus interventricularis post. – od oblasti hrotu k sulcus coronarius
- ústí do sinus coronarius těsně před jeho vstupem do PP
- odpovídá okrsku zásobeného r.interventricularis post.pravé koron.tepny
c) Vena cordis parva
- začíná podél margo acutus jako v.marginalis ventriculi dextri
- někdy samostaná ve skupině vv.cordis anteriores
- k sulcus coronarius, v něm zahýbá na zadní stranu srdce, zprava ústí do sinus coronarius těsně před jeho vstupem do PP
- sbírá krev z pravé a zadní strany PK
Venae ventriculi dextri anteriores (vv.cordis anteriores)
- 2-4 žíly na přední straně PK
- od hrotu k sulcus coronarius
- ústí samostatně do PP
- někdy mohou ústit do v.cordis parva
Venae cordis minimae (Thebesii)
- drobné žilky
- ústí samostatně do všech dutin
- více v předsíních
- v komorách hl.na hrotové části septa
- 40% krve koronárního oběhu se vrací vv.cordis anteriores et minimae
- podle okrsků, odkud odvádějí krev, se označují jako vv.atriales, vv.atrioventriculares, vv.ventriculares
Žilní anastomosy na srdci
- četnější než tepenné
- spojky mezi věvičkami téže žíly, mezi žílami jdoucími do sinus coronarius a periferním větvením vv.cordis anteriores
- nejčastější výskyt – srdeční hrot, přední a zadní stěna komor
- i extrakardiální (cestou vasa vasorum)
Variabilita žilního řečiště srdce
- hl. u v.cordis parva a vv.cordis anteriores
- 39% normální uspořádání
- vv.cordis ant.se napojí na v.cordis parva → ústí do sinus coronarius všechny (33%) / některé (28%)
- v.cordis parva samostatná a ústí do PP samostatně jao vv.cordis ant. (70%), ve 30% spojení se sinus coronarius i s vv.cordis ant.
Mízní cévy srdce
- začínají ve 3 pleteních: subendokardová, myokardová, subepikardová
- odtok od subendokardové sítě za diastoly do myokardové sítě a z ní při systole do subepikardové
- ze subepikardové 2 hl.kolektory
- ojedinělé drobné spojky mezi mízním a žilním řečištěm (lymfovenosní anastomosy)
- truncus lymphaticus cordis dexter (pravý kolektor): provází a.coronaria dx.; sbírá přítoky PP a PK; kraniálně před aorta ascendens – zde nodus lymphaticus praeaorticus → mízní kmen → kraniálně do nodi lymphatici mediastinales anteriores (při v.brachiocephalica sin.) → zpravidla do ductus thoracicus
- spojky mohou porkačovat do uzlin při bifurkaci trachey
- truncus lymphaticus cordis sinister (levý kolektor): odpovídá větvení a.coronaria sin.; 1 přívodné rameno v sulcus interventricularis ant. (často zdvojené); druhé rameno podél r.circumflexus – truncus lymphaticus post. → kmen vzestupující kraniálně mezi truncus pulmonalis a LP k nodus retroaorticus → z uzliny kmen dorzoraniálně do → nodi lymphatici tracheobronchiales inferiores → pak většinou do ductus lymphaticus dexter
- někdy spojení pravého a levého kmene vepředu – společný kmen pak pokračuje jako kmen levý
- okrsky mízní drenáže do pravého a levého kmene variabilní ve shodě s dominancí pravé a levé koronární tepny
- drobnější kolektory: ze zadn strany předsíní; končí v nejbližší okolní lymf.uzlině ze sk.nodi lymphatici mediastinales anteriores / nodi lymphatici phrenici
- tato typická oblast = sinus venosus
Nervy srdce
- rytmické vyvolání tepů – myogenní !!!
- srdce tepe, i když je zbaveno nervů
- nervy ovlivňují frekvenci a intenzitu srdečních stahů podle stávajících potřeb organismu
- nervy působí na tkáň převodního systému srdečního, věnčité tepny, myokard
- autonomní nervy
- vlákna vedoucí do srdce, sympatická, parasympatická, senzitivní ze srdce do CNS
Sympatická vlákna
- z kmene sympatiku
- nn.cardiaci (n.cardiacus cervicalis sup.,med.et inf. - z 3 hl.ganglií krční části kmene sympatiku; nn.cardiaci thoracici – z kraniálního úseku hrudní části sympatiku)
- pregangliová (nadřazená) vlákna z buněk lat.sloupců šedé hmoty míšní (z Th5-6 do C3-Th4)
- účinek: zrychlení a zintenzivnění srdeční akce, rozšíření koronárních tepen
Parasympatická vlákna
- jako větve n.vagus
- pregangliová vlákna z buněk příslušného parasympatického jádra v prodloužené míše
- opouštějí kmen n.vagus jako rr.cardiaci
- ve 3 skupinách (rr.cardiaci cervicales superiores, inf.et thoracici)
- v blízkosti srdce končí pregangliová vlákna u gangliových buněk → z nich druhé neurony (postgangliová vlákna)
- účinek: zpomalení frekvence rdečních stahů, zúžení věnčitých tepen
Plexus cardiacus
- spojení symp.i parasymp.vláken s příchodem k srdci
- dělí se na:
- plexus cardiacus superficialis: mezi aortou a truncus pulmonalis; vloženo ganglion cardiacum (Wrisbergi) při konkávním oblouku aorty
- plexu cardiacus profundus: mezi aortou a bifurkací trachey
- obsahují ganglia cardiaca i jednotl.gangliové b.
- z těchto b.pokračují postgangliové neurony parasympatiku
- ze srdečních pletení vlákna do myokardu – nejvíc v předsíních
- v komorách převažují sympatická !!!
- nervová zakončení na nodálních myocytech i na myocytech pracovního myokardu
- inervace nodus sinuatrialis – z n.vagus dx.
- inervace nodus atrioventricularis – z n.vagus sin.
- nervové pleteně při koronárních tepnách = plexus coronarius dx.et sin. – vlákna do stěn věnčitých cév i stěny srdce
Sensitivní dostředivá vlákna
- vedou podněty ze srdce
- typický projev = bolest při nedostatku zásobení kyslíkem (angina pectoris)
- zakončení v endokardu předsíní, komor a někt.chlopní
- část přechází i ze začátku aorty
- někt.reagují na zvýšení TK v srdci a začátku aorty; na změnu objemu krve (barorecpetory, volumoreceptory) – hl.v předsíních
- signály přechází do jádra n.vagus a do vasomotorických a kardiomotorických oblastí v prodloužené míše → snížení napětí cévních stěn a tlaku
- činnost obdobných receptorů ve stěnách někt.cév (aorta, a.carotis communis)
- typ těchto senzitivních vláken = presorecepční vlákna
Žádné komentáře:
Okomentovat