Segmentové bronchy
- větví se v 6-18 rozděleních
Nejmenší bronchy
- průměr 1 mm
- stěna vyztužena chrupavkovými destičkami a sítěmi elastických vláken
- hladké svalstvo tvoří řídké, spirálně orientované sítě
- sliznice: kryty epitelem – řasinkové a pohárkové buňky se postupně snižují
- sliznice má mělké, podélné řasy → změna průsvitu vlivem hladkého svalstva
- glandulae bronchiales
Bronchioli (průdušinky)
- stěna bez chrupavkové výztuhy
- zesílená, síťovitě uspořádaná hladká svalovina → zužování průsvitu
- lumen udržováno otevřené tahem elastických sítí vlastních stěn a okolí
- chybí glandulae bronchiales
- porušení autonomního nervstva, působení alergenu → kontrakce svaloviny bronchiolů
- zúžení velkého množství bronchiolů → dušení = asthma bronchiale
Bronchioli terminales
- poslední
- vystlány řasinkovým epitelem – od periferie přechází v kubický s okrsky s řasinkami a bez řasinek
- větví se na 2-3 bronchioli respiratorii
Bronchioli respiratorii
- krátké trubičky; průměr < 0,3 mm
- epitel z nízkého cylindrického přechází v kubický
- proximálně s řasinkami, distalně bez nich
- bez pohárkových buněk
- stěna z kolagenního vaziva se svalovými buňkami a elastickými vlákny
- ze stěny respiračních bronchů se vyklenují alveoli pulmonis
- větví se ne více (až 11) ductuli alveolares
Ductuli alveolares
- tenkostěnné trubičky vystlané plochým epitelem
- z jejich stěn se vyklenují plicní sklípky
- tenčí stěna má stejnou stavbu jako stěna respiračních bronchiolů
- konce ductuli se větví jako atria – krátké prostůrky přecházející v sacculi alveolares
Sacculi alveolares
- alveolární váčky
- mnohočetně se vyklenují v alveoli pulmonis
Alveoli pulmonis
- průměr 0,1-0,9 mm
- tenká stěna k průchodu a výměně plynů mezi dutinou alveolu a krevními kapilárami
- kapiláry piloženy zvenčí k alveolům
Lobulus pulmonis secundarius
- sekundární lalůček plicní = zákl.stavební i funkční jednotka
- tvořen: bronchiolus terminalis
jeho bronchioli respiratorii
ductuli alveolares
atria a sacculi alveolares s plicními alveoly
- tvar pyramidy s bazí 0,5-2 cm, obrácenou k povrchu plíce; hrotem mířícím k hilu
- neúplně ohraničen vazivem
- hranice lalůčků viditelné i na povrchu plic, pod viscerální pleurou, podle uložených partikulí sazí ve vazivu
Lobulus pulmonis primarius
- subjednotka tvořená alveoly z 1 respiračního bronchiolu
Výstelka alveolů a bronchiálního stromu
Stěna alveolů
- vystlána souvislou vrstvou buněk = pneumocyty
- pneumocyty nasedají na lamina basalis epitelu
- dvojího typu:
a) Membranosní pneumocyty (I.typ)
- od jádra
- tvoří ultratenkou plochou periferii buněk → souvislá výstelka alveolů
- v místě jader tloušťka buňky 4-6 µm
- v periferii buňky místy jen 20-30 nm
- tenká výstelka
b) Granulované pneumocyty (II.typ)
- septální buňky
- ovoidní
- nepravidelně kubické / polyedrické
- roztroušené, často ve skupinkách 2-3 buněk, mezi membranosními pneumocyty
- nejčastěji na volném okraji septa mezi 2 alveoly
- připomínají sekreční buňky – na volném povrchu mikroklky, četné vakuoly s cytosomy obsahujícími fosfolipidy, mukopolysacharidy, bílkoviny
- tato tělíska (cytosomy) průběžně vznikají a jsou z buněk uvolňována na jejich volném povrchu jako základ materiálu, který pokrývá celý vnitřní povrch alveolů (na styku se vzduchem) = surfactant
- surfactant = alveolární „lining complex“: 2-vrstvý ultratenký film; v hlubší vsrtvě protein-polysacharidový komplex; na povrchu monomolekulární fosfolipidový film
- funkce surfactantu: snižuje povrchové napětí na ultratenkých pneumocytech, brání smršťování buněk alveolů, tedy zmenšování jejich povrchu ≈ brání kolapsu alveolů (atelektáze plíce), usnadňuje transport plynů mezi vzduchem a tekutinou v kapilárách kolem alveolu, baktericidní účinek
- bez surfactantu více úsilí k naplnění alveolů vzduchem
- surfactant v ustavičné obměně – jeho lipoproteiny z povrchu průběžně odebírány a absorbovány pinocytotickými váčky membranosních pneumocytů → do intersticia → do mízního oběhu
- část surfaktantu činností řasinek do bronchiálního stromu → spojení s bronchiálním hlenem
- bronchoalveolární tekutina obshauje lytické enzymy (lysozym, kolagenáza, bet-glukoronidáza,…)
- vrozená nedostatečnost tvorby surfaktantu → ohrožení novorozenců
c) Alveolární makrofágy („prašné buňky“)
- do alveolů z intersticia alveolárních sept
- obsahují fagocytované částice prachu
- v případě městnání krve i hemosiderin
d) Alveolární póry
- otvůrky o průměru 10-15 µm
- propojují sousední alveoly
- vyrovnávají tlak v sousedních alveolech, umožňují kolaterální průchod vzduchu při uzávěru bronchiolu
- při uzávěru bronchiolu nemusí dojít ke splasknutí alveolů
- póry urychlují pronikání bakterií při zánětlivcýh procesech
- obnova alveolární výstelky – kontinuálně; 1% buněk / den
- obměna patrnější u granulovaných pneumocytů
- regenerace např.po vdechnutí toxických látek → destrukce výstelky → prudké zvýšení mitóz přeživších buněk → velký počet nových granulovaných pneumocytů → transformace na membranosní pneumocyty → obnovení výstelky
Epitel bronchiálního stromu
- na různých úrovních větvení více druhů buněk
- buňky jiné než řasinkové někde dosahují až 40% počtu všech buněk
- Řasinkové b.: udržují pohyb tekutiny a hlenu po povrchu sliznice; ve směru k trachee
- Pohárkové b.: hlenotrvorné b.
- Serosní b.: podobné buňkám v glandulae bronchiales; hl.v proximálních částech stromu
- Clarovy b.: bez cilií; sekreční granula jako granulované pneumocyty alveolů; zdroj surfaktantu; nejvíce v bronchiolech
- Intermediární b.: bez cilií; bez sekrečních granul; předchůdce pro diferenciaci ciliárních nebo sekrečních buněk
- Kartáčové b.: bez cilií; s hustými mikroklky; pinocytotické váčky; resorpční buňky
- Bazální b.: nízké, nediferencované; zdroj náhrady epitel.buněk
- Argentafinní b.: endokrinní (podobné D1); regulační a chemorecepční fce; do cév vydávají granula jako odpověď na hypoxii; skupiny s inervací vytváří neuroepitelová tělíska
- Globulární b.: migrující; s densními granuly; uvolňují histamin; podobné žírným buňkám
- Lymfocyty: migrující; obranná fce
Arteria pulmonalis
- větví se spolu s bronchiálním stromem
- segmentová tepna: se segm.bronchem; větví se dále
- nejmenší arterie: průběh společně s terminálními bronchioly
- arterioly: doprovází respirační bronchioly
- prekapilární úseky arteriol: při ductus alveolares
- kapiláry: opřádají síťovitě alveoly; obsaženy v intersticiu interalveolárních sept; přiloženy těsně k lamina basalis alveolárního epitelu
- vzduch v alveolech oddělen od krve v kapiláře 4 vsrtvami buněk a membrán:
• tenký alveolární epitel
• lamina basalis alveolárního epitelu
• lamina basalis endothelu kapiláry
• endothelovou buňkou kapiláry
- laminae basales většinou splývají → ztenčení bariéry
- tloušťka všech vrstev dohromady 0,2-0,5 µm
- bariérou proniká O2 z alveolárního vzduchu do kapilár a CO2 z kapilár do alveolu
- všechny prostory zevně od alveolů, okolo bronchů, mezi lalůčky, segmenty, kolem útvarů při hilu plicním → vmezeřené vazivo = plicní intersticium
- k intersticiu patří i interlobulární a intersegmentová septa
- v intersiticiu probíhají nervy, cévy, mízní cévy
- umožňuje pohyb bronchů a cév při dýchacích pohybech
- nachází se v něm fibroblasty, žírné buňky, kontraktilní buňky
- fibroblasty produkují kolagenní a elastická vlákna
- kontraktilní buňky redukují objem alveolů (např.na farmakologický impuls – histamin, adrenalin)
RTG obraz plic
- skiaskopie – vyšetření přímo na rtg štítu
- skiagrafie – plíce jako průsvitný orgán; krví naplněné cévy jako stíny
- bronchografie – po nástřiku kontrastní látkou
- tomografie – zobrazuje určitou vrstvu plic
- tracheu a velké bronchy lze pozorovat pomocí endoskopického přístroje – bronchoskopie
Vývoj plic
- z výchlipky ventrální stěny embryonálního faryngu
- oesofagotracheální septum → rozvidlení výchlipky u 4mm embrya → 2 hl.bronchy jako obrácené „Y“
- na kaudálním konci rozvidleného Y plicní pupeny
- růstem trachey sestum bifurkace o 8 somitů
- v 7.týdnu diferenciace epitelu v řasinkový víceřadý
- z okolního mesenchymu vznik hladkého svalstva jako výztuhy stěn bronchů
- vznik základů laloků
- vznik segmentových bronchů koncem 7.týdne
- vývoj ductus alveolares až do narození a po něm
- fetální plíce vyplněné tekutinou podobnou krevní plazmě – secernována plícemi
- surfaktant od 26.týdne
Variace a vrozené vady plic
- nejsou časté
- ageneze plic: jednostranná slučitelná se životem (častější vlevo), spojená se změnami polohy srdce
- ageneze laloku: pravý střední / levý dolní
- ageneze segmentu
- atypické laloky
Variace větvení bronchů
- časté – neznamenají funkční poruchu plíce
- oddělený odstup bronchů, které jsou normálně větvemi společného bronchu
- společný odstup, které normálně odstupují samostatně
- přespočetné bronchy
- posun odstupu bronchů na jiné místo kmene
- přesun odstupu bronchu na větve nižšího nebo vyššího řádu
- situs inversus: vlevo vývoj pravé plíce a naopak; spojeno s inverzí dalších orgánů
Samostatné variace až malformace
- výskyt přídatné plicní tkáně = sekvestrace plicní tkáně; afunkční
- intralobární sekvestrace: tkáň vchlípena dovnitř dolního laloku; ve dvojí úpravě – nemá spojení s bronchiálním stromem, nebo obsahuje výchlipku z předního střeva, která nahrazuje strom
- vrozené cysty plic: porucha růstu, diferenciace a větvení vyvíjejícího se bronchiálního stromu
- vrozené variace nebo malformace plicních cév
- tracheooesofageální píštěl: vrozené spojení mezi tracheou a jícnem; vážná anomálie; různé stupně
Cévy a nervy plic
- dvojí krevní oběh: funkční - cestou aa.et vv.pulmonales
nutritivní = rr.bronchiales et vv.bronchiales
Funkční oběh (malý oběh krevní – circuitus sanguinis minor)
- tepny z pravé komory jako truncus pulmonalis → a.pulmonalis dx.et sin.
- tepny od průsvitu 1 mm a menší – dobře vytvořená svalová vrstva stěny → regulační vliv na průtok krve plícemi
- vv.pulmonales z kapilárních sítí kolem alveolů, probíhají mezi sacculi alveolares → do sept mezi lalůčky → do sept mezi segmenty
- průběh vv.pulmonales nezávislý na průběhu arteriálního a bronchiálního stromu, jde mimo něj
- v hilu plicním vv.pulmonales uloženy ventrálně a kaudálně od tepen a kmenových (a lalokových) bronchů
- kaudálně od a.pulmonalis dx.et sin.probíhají 2 levé vv.pulmonales do levé předsíně srdeční
- vv.pulmonales nemají chlopně
Nutritivní oběh
- tepenné rr.bronchiales – jeden vpravo, dva vlevo
- odstupují z hrudní aorty
- vpravo ze 3.nebo 4.mezižeberní tepny
- další rami bronchiales mohou odstupovat z konkavity oblouku aorty
- rr.bronchiales sledují bronchy ve formě 2-3 podélných, vzájemně anastomosujících kmen
- vyživují bronchy, vmezeřené vazivo, mízní uzliny, k poplicnici
- před narozením hl.zdroj krve pro vyvíjející se plíce
- zvláštní funkční význam mají jejich spojky
- vv.bronchiales nesbírají všechnu krev – začínají jakosběrné kmeny v oblasti středních a větších bronchů → do v.azygos a v.hemiazygos accessoria
- nemají chlopně
- odtok žilní krve z brocnhiálního řečiště periferie pomocí anastomos
Anastomosy
- několik druhů
- arterioarteriální anastomosy na úrovni nejmenších arterií pulmonálního a bronchiálního řečiště
- arteriovenosní anastomosy na úrovni nejmenších arterií a žil pulmonálního řečiště
- bronchopulmonální žíly – nutritivní oběh; oka na povrchu bronchiolů a malých bronchů; vlévají se do předchozích spojek, i do periferních větví vv.pulmonales
- zajištěno propojení funkčního a výživného oběhu, možnost vyrovnávat nerovnoměrnosti v objemu malého a velkého oběhu krevního
Mízní cévy
- nodi lymphatici pulmonales
- nodi lymphatici bronchopulmonales → truncus bronchomediastinalis dx.et sin. → truncus thoracicus (z horních levých segmentů) / ductus lymphaticus dx. (ze zbtyku levé plíce)
- nodi lymphatici tracheobronchiales (sup.dx., sup.sin., inf.)
- nodi lymphatici tracheobronchiales inf.a nodi lymphatici tracheobronchiales sup.dx. (z celé pravé plíce) → truncus bronchomediastinalis dx. → ductus lymphaticus dx.
- mízní uzliny v mládí růžové, později šedé až černé
Nervy plic
- autonomní nervy
- z n.vagus (parasympatická vlákna), truncus sympathicus obou stran (ganglion cervicale medium, ganglion cervicale inf., rr.pulmonales prvních 4 hrudních ganglií)
- n.phrenicus
- v hilu plicním z těchto nervů plexus pulmonalis: v zadní části převažují parasympatická vlákna, v přední sympatická
- pleteně se šíří podél brocnhů a arterií
- autonomní nervy působí na hladké svalstvo bronchů a cév, žlázy – parasympatikus stahuje bronchy a uvolňuje tepny X sympatikus opačně
- senzitivní vlákna prakticky nejsou – jen z receptorů vnímajících roztažení plicní tkáně
Žádné komentáře:
Okomentovat