= pars parasympathica nervosi autonomici
podle výchozích jader 2 části:
-pars cranialis
-pars sacralis (pelvica)
-kraniosakrální systém
Pars cranialis systematis parasympathici
výchozí jádra v mozkovém kmeni
Nucleus oculomotorius accessorius (Edingerovo-Westphalovo)
při nc.nervi oculomotorii
-pregangliová vlákna do ganglion ciliare cestou r.inferior nervi oculomotorii
-postgangliová vlákna: jako nn.ciliares breves do bulbus oculi; inervace m.sphincter pupillae, m.ciliaris
funkce: m.sphincter pupillae → miosis, m.ciliaris → akomodace oční čočky na blízko
Nucleus salivatorius superior (nc.dorsalis nervi facialis)
při nc.nervi facialis
pregangliová vlákna vysílá 2 cestami
cestou n.petrosus major → ganglion pterygopalatinum
z ganglion pterygopalatinum postgangliová vlákna do n.zygomaticus → spojkou v očnici do n.lacrimalis (r.communicans cum nervo lacrimali/zygomatici) → do slzní žlázy, sliznice nosní dutiny (rr.nasales posteriores ) pro inervaci slizničních žláz a cév, nn.palatini do žláz tvrdého a měkkého patra
cestou chorda tympani: pregangliová parasymp.vlákna + senzorická chuťová
vstup pod bazí do n.lingualis
z něho odbočují pregangliová parasymp.vlákna do ganglion submandibulare
postgangliová vlákna do glandula sublingualis et submandibularis
funkce: zvýšení sekrece slizničních žlázek nosní dutiny, patra, ústní dutiny, glandula sublingualis, glandula submandibularis (řídká slina)
Nucleus salivatorius inferior (nc.dorsalis nervi glossopharyngei)
kraniální pokračování nc.dorsalis nervi vagi
s kmene n.IX.vystupují pregangliová parasymp.vlákna z lebky a oddělují se jako n.tympanicus
n tympanicus → středoušní dutina → připojení sympatických nn.caroticotympanici → pokračuje jako n.petrosus minor (do sulcus nervi petrosi minoris na facies anterior partis petrosae) → skrze synchondrosis sphenopalatina → ganglion oticum
postgangliová vlákna do n.auriculotemporalis (r.communicans cum nervo auriculotemporali) → sekreční inervace glandula parotis
dále postgangliová vlákna do n.buccalis → sekreční inervace žláz tvářové sliznice
funkce: zvýšení sekrece slin v uvedených žlázách (řídká slina)
Nucleus dorsalis nervi vagi
pregangliová vlákna vstupují spolu s n.vagus a ve vagových větvích
probíhají až k cílovým orgánům
přepojují se na krátká postgangliová vlákna
pregangliová vlákna až do těchto skupin větví n.vagus: rr.pharyngei, rr.oesophagei, rr.tracheales, rr.brocnhiales, rr.pulmonales, rr.gastrici, rr.coeliaci, rr.hepatici, rr.renales
rr.coeliaci do sympatického plexus coeliacus → z něho pak podél cév smíšené pleteně (plexus aorticus abdominalis) do orgánů břišní dutiny
vagová vlákna až k flexura coli sinistra (Cannonův-Boehmův bod) – odsud pak navazují vlákna sakrálního parasympatiku
samostatně probíhají vagová parasymp.vlákna k srdci – rr.cardiaci cervicales superiores: 2-3 větve z kmene n.X.pod ganglion inferius nervi vagi → do smíšeného plexus cardiacus
rr.cardiaci cervicales inferiores: z dolní části krčního úseku n.vagus do plexus cardiacus
rr.cardiaci thoracici: z n.laryngeus recurrens do plexus cardiacus
funkce: ovlivňuje činnost hladkého svalstva, žláz; r.cardiaci zpomalují akci ♥ (nn.retardantes cordis), plexus cardiacus vede též viscerosenzitivní vlákna ze srdce i ze začátku aorty → vedou signály vzestupu krevního tlaku (presorecepční fce) → vasomotorické centrum v oblongatě reflektoricky působí na snížení TK
Pars sacralis (pelvica) systematis parasympathici
jádra v sakrální míše
Nucleus intermediolateralis
v rozsahu míšních segmentů S2-S4
pregangliová vlákna: nn.splanchnici pelvici (nn.erigentes) → do symp.pánevních pletení
od kraniální části plexus hypogastricus inferior, kam se nn.splanchnici pelvici připojují, jsou pleteně smíšené: sympatické, parasympatické, viscerosenzitivní
z plexus hypogastricus inferior se rozbíhají další pleteně – párově u pánevních orgánů
Plexus rectalis
Plexus vesicalis
Plexus deferentialis
Plexus prostaticus
Plexus uterovaginalis
v pleteních drobná ganglia pelvica – v nich pregangliové nn.splanchnici pelvici přepojovány na postgangliové neurony
poslední periferní pleteně a nervy - nn.cavernosi penis / clitoridis: do erektilních tkání kavernosních těles; smíšené nervy
parasymp.vlákna z nn.splanchnici pelvici připojena k n.pudendus → s jeho větvemi do kavernosních těles
funkce: způsobují vasodilataci zejména v tělesech erektilních orgánů → nn.splanchnici pelvici = nn.erigentes; kontrakci vypuzovacího svalového systému močového měchýře, uvolňují stah m.sphincter ani internus
v současnosti se zjistilo, že z motoneuronů pro m.sphincter urethrae (Onufovo jádro S2-S4) nejdou motorická vlákna cestou n.pudendus!!! X rr.communicnates S2-S4 → n.hypogastricus → plexus rectalis → plexus vesicoprostaticus / uterovaginalis → m.sphincter urethrae
Enterický systém autonomní inervace
nervové pleteně a malá ganglia ve stěně TT
od kardie žaludku po horní okraj m.sphincter ani internus
zajišťuje koordinované pohyby žaludku a střeva → posunování obsahu, regulace sekrece kyseliny solné, enzymů, sekreci někt.gastrointestinálních hormonů difusního endokrinního systému TT
z neuronálních sítí hl.v plexus myentericus
hl.složky
Neurony enterického systému
v gangliích a intergangliových spojkách pletení – hl.v plexus myentericus, méně v plexus submucosus
neurony s dlouhými vlákny inervují svalovinu
neurony s krátkými výběžky = interneurony
plexus myentericus Auerbachii: hl.mezi longitudinální a cirkulární vrstvou svaloviny TT; 2/3 neuronů této pleteně inervuje hladkou svalovinu TT, 1/3 inervuje submukosní pleteň a sliznici
převážně cholinergní neurony (75%)
ostatní produkují neuropeptidy
20% neuronů produkuje NO → působení na hladkou svalovinu relaxační
ve svalovině střeva mohutnější inervace cirkulární svaloviny
plexus submucosus (Meissneri): méně neuronů; menší ganglia; intergangliové spoje slabší; většina neuronů inervuje sliznici a podslizniční vazivo, 10% jde do myenterické pleteně
50% cholinergních neuronů, 50% nprodukuje neuropeptidy
2 oddíly: vnitřní – těsně pod sliznicí
vnější – těsně při svalovině
oba oddíly se liší velikostí ganglií a rozdílným zastoupením peptidergních neuronů a adrenergních vláken
Viscerosenzitivní vlákna
dendrity pseudounipolárních buněk spinálních ganglií a ganglion inferius nervi vagi
axony buněk samotného enterického systému končící v prevertebrálních gangliích
vagová vlákna: inervují obě vrstvy svaloviny; zasahují i do sliznice, podlizničního vaziva; nevedou signály bolesti
2.skupina vláken: perikarya ve spinálních gangliích; ze střeva podél cév; zprvu prevertebrálním gangliem; pak vstup s r.communicans albus do spinálního ganglia
3.skupina vláken: axony neuronů v plexus myentericus; vystupují z TT; končí prevertebrálních gangliích; součást reflexních oblouků se signálem ze střeva do prevertebrálního ganglia a s odpovědí zpět do střeva
Visceromotorická vlákna
pregangliová vlákna vagová – končí v plexus myentericus
symp.vlákna z prevertebrálních ganglií
dělí se do skupin podle spoluúčasti různých peptidů v adrenergních synapsích
Ganglia pelvica
drobná ganglia v plexus hypogastricus inferior (plexus pelvicus)
vlákny vystupující inervují orgány močo-počo, tlusté střevo od Cannon-Boehmova bodu, colon descendens, colon sigmoideum, rectum
končí v plexus myentericus
Enterická glie
buňky s oválnými těly (20-40μm)
několik výběžků
obsahují několik nervových vláken
pocházejí z embryonální neurální lišty
enterický systém se účastní inervace a regulace fcí orgánů, které vznikly z TT → zasahují do inervace žlučníku, žaludku, duodena, pankreatu
Funkce eneterického systému
relativně nezávislý systém, vysoce integrovaný
reguluje fce TT
dostávají signály jednak z CNS sympatickými a parasymp.nervy, jednak z receptorů ve stěně TT (mechanoreceptory, chemoreceptory, termoreceptory)
signály z CNS a receptorů v gangliích enterického systému převedeny do interneuronů
interneurony kontrolují aktivitu enterických motoneuronů
motoneurony konečnými drahami k efektorům
efektory: hladká svalovina, žlázy, sekreční b.epitelu, cévy, enteroendokrinní b.
nervové elementy tohoto systému produkují i neuropeptidy → modulační vliv, vliv na činnost efektorových drah a účinnost synapsí
Vliv CNS na utonomní nervový systém
nefunguje odtrženě od CNS a jeho vyšších a nejvyšších struktur
vliv struktur CNS a nervových drah na parasymp.a symp.centra v mozkovém kmeni a v míše:
Sestupné dráhy limbického systému: tractus mamillotegmentalis, pedunculus mammillaris
Sestupné dráhy hypothalamu: fasciculus longitudinalis posterior z periventrikulární zóny hypothalamu
Tractus hypothalamospinalis: fasciculus prosencephalicus medialis, tractus tegmentalis centralis → nc.intermediolateralis v celém rozsahu výstupu autonomních míšních vláken
Jádra RF a z jejích center: centrum vasomotorické, krevního tlaku, dých.centra, …
Hypothalamo-retikulo-spinální dráhy
Tractus hypothalamohabenularis
Tractus habenulointerpeduncularis
Žádné komentáře:
Okomentovat